Propadem akciových trhů přišli dolaroví milionáři na celém světě o jmění v hodnotě 3 bilionů dolarů. Severní Amerika si udržela prvenství v žebříčku bohatství, zatímco Afrika, Latinská Amerika a Blízký východ byly jedinými růstovými regiony.
Dnes zveřejněná Zpráva o světovém bohatství společnosti Capgemini sděluje, že se v roce 2022 celosvětově snížil počet dolarových milionářů[1] (anglicky HNWI) o 3,3 % na 21,7 milionu osob, a zároveň hodnota jejich majetku klesla o 3,6 % na 83 bilionů amerických dolarů. Jde o nejprudší pokles za posledních deset let (2013–2022), který způsobila geopolitická a makroekonomická nejistota.
Nejvýraznější pokles bohatství zaznamenala Severní Amerika (7,4 %), následovaná Evropou (3,2 %) a Asií s Tichomořím (2,7 %). Naopak Afrika, Latinská Amerika a Blízký východ prokázaly odolnost, když v roce 2022 zaznamenaly finanční růst díky rostoucí světové produkci ropy a zemního plynu.
V České republice se počet dolarových milionářů drží přibližně stále na stejné úrovni, meziročně dokonce mírně narostl o 0,2 %. Zatímco v roce 2021 to bylo 32 200 osob, v roce 2022 se počet českých dolarových milionářů zvýšil na 32 300 osob. I tuzemští dolaroví milionáři však zaznamenali pokles svého bohatství, konkrétně o 0,6 %. Jejich jmění v roce 2022 dosahovalo 78,2 miliardy amerických dolarů (oproti 78,7 miliardy dolarů v roce 2021).
„Tuzemští dolaroví milionáři zchudli ve srovnání s bohatými v zahraničí minimálně. V poklesu vedli především nejmajetnější Češi, naopak ti, jejichž majetek dosahuje maximální hodnoty 5 milionů dolarů, byli za rok 2022 dokonce v zelených číslech. Obecně lze říci, že hlavním důvodem, proč české HNWI dopady krize nezasáhly tolik, je zaprvé fakt, že pokles tržní kapitalizace v tuzemsku dosáhl pouhých 9 % ve srovnání s americkým trhem NASDAQ, kde ve stejném období došlo ke ztrátě 33 %. Zadruhé je podíl nemovitostí v portfoliu aktiv tuzemských milionářů ve srovnání se zahraničím nižší, a tak ani pokles o 9,4 % neměl výraznější efekt," sdělil Martin Maláník Head of Market Segment Capgemini Česká republika a dodal: "Svou roli hrálo i omezení investic z Ruska i dalších zemí bývalého Sovětského svazu, růst úvěrových sazeb, posílení koruny vůči euru a samozřejmě i geopolitická krize na Ukrajině."
Investice do ESG zůstávají prioritou, ale správci majetku potřebují více údajů o dopadu
Dolaroví milionáři vyjadřují trvalý zájem o produkty ESG, a to navzdory faktu, že představují ekonomickou nejistotu: pouze 23 % dolarových milionářů v průzkumu Capgemini uvedlo, že dosáhlo z aktiv souvisejících s ESG vyšších výnosů. Přesto celkem 41 % respondentů označilo investování s dopadem na ESG za nejvyšší prioritu. Až 63 % dolarových milionářů uvádí, že si vyžádali hodnocení ESG pro svá aktiva. Málokterá společnost zabývající se správou majetku však považuje analýzu dat ESG (52 %) a možnost jejich sledování (31 %) za nejvyšší prioritu.Z dotazovaných finančních manažerů (Relationship Manager) 40 % uvedlo, že potřebují více dat, aby pochopili, jaký má ESG dopad. Téměř každý druhý pak uvedl, že by potřeboval o ESG více informací, aby mohl efektivně jednat s klienty.
Firmy zabývající se správou majetku musí napravit chybné nastavení role finančních manažerů
Podle zprávy Capgemini současný nedostatek digitálních nástrojů omezuje finanční manažery při poskytování včasného finančního poradenství a odborných znalostí s přidanou hodnotou. Tento stav má dopad i na jejich finanční výsledky.
V průměru pouze jeden ze tří vedoucích pracovníků hodnotil vyspělost své firmy v oblasti digitálních technologií jako vysokou. Celkem 45 % uvedlo, že náklady na jednoho finančního manažera rostou, což způsobuje především neefektivita hodnotového řetězce v oblasti bohatství.
Zpráva konstatuje, že zaostávající digitální připravenost a slabé omnichannel platformy zvyšují množství času, který finanční manažeři tráví nad vedlejšími činnostmi. Výsledkem je, že pouze třetina jejich času zůstává k dispozici pro předprodejní úsilí a interakci s klienty. Tlak je cítit na všech stranách: celkem 56 % respondentů z řad dolarových milionářů uvedlo, že služby s přidanou hodnotou ovlivňují jejich výběr firmy pro správu majetku, avšak pouze každý druhý vyjádřil spokojenost se schopností svého finančního manažera je poskytovat. Téměř 31 % dolarových milionářů by v příštích 12 měsících pravděpodobně změnilo poskytovatele správy majetku.
Zpráva zdůrazňuje, že k podpoře růstu výnosů a zvýšení spokojenosti klientů musí firmy spravující majetek vybavit finanční manažery integrovaným rozhraním ve stylu one-stop-shop a vytvořit tak vynikající klientskou zkušenost. Cestou vpřed je například digitální pracovní stanice, která zvyšuje produktivitu i zapojení klientů a poskytuje finančním manažerům možnost mobilizovat a organizovat správné odborníky ve správný okamžik ve prospěch klienta.
„Společnosti zabývající se správou majetku se nacházejí v kritickém bodě zlomu, protože makroprostředí si vynucuje změnu myšlení a obchodních modelů, které mají vést k udržitelnému růstu příjmů. Agilita a přizpůsobivost budou pro dolarové milionáře klíčové, protože jejich pozornost se přesouvá k zachování majetku. Odvětví správy majetku bude muset posílit hodnotu, zlepšit postavení finančních manažerů a uvolnit nové příležitosti k růstu, aby si udrželo svou relevanci,“ říká Martin Maláník, Head of Market Segment v Capgemini Česká republika. „Úspěch se bude odvíjet od řešení problémů souvisejících s digitální nevyzrálostí v hodnotovém řetězci správy majetku.“
Uvolnění růstového potenciálu prostřednictvím „afluentního“ segmentu
Zpráva rovněž uvádí, že nezbytným předpokladem pro dlouhodobý růst celého odvětví je nyní rozšíření okruhu potenciálních klientů správy majetku. Pozornost by se měla upřít zejména na tzv. afluentní klienty[1], protože jejich populace stále roste co do velikosti a finančního vlivu. Z regionálního hlediska mají největší podíl na celosvětovém bohatství a velikosti populace „afluentních“ Severní Amerika (46 %) a Asie s Tichomořím (32 %). Přestože afluentní osoby drží celosvětově aktiva v hodnotě téměř 27 bilionů amerických dolarů (téměř 32 % celkového majetku dolarových milionářů), celých 34 % firem tento segment nijak nezkoumá.
Afluentní lidé mají v příštích 12 měsících v drtivé většině (71 %) zájem vyhledávat poradenské služby v oblasti správy majetku zejména u svých bank. Aby bylo možné udržet nízké provozní náklady a zároveň se poskytovat odborné znalosti, které tento segment vyhledává, budou cestou vpřed personalizovaná řešení založená na technologiích. Na základě rozsahu a typu svého provozu, cituje zpráva, mohou firmy zabývající se správou majetku využít tři možnosti, jak vybudovat základnu afluentních zákazníků:
1. Využití stávajícího nastavení správy majetku urychlením komplexní digitální transformace.
2. Rozvíjet nabídku bohatství jako služby (wealth-as-a-service, WaaS) s využitím kanálů třetích stran, včetně retailových bank a nezávislých poradců.
3. Vytvoření specializované platformy pro služby v oblasti bohatství rozšířené o samoobslužné nástroje pro zlepšení správy zákazníků.